Jak přimět své děti ke sportu

Sportování v dětství je složitější problém, než by se mohlo zdát. Rodiče často zasahují více, než se doporučuje při pohybových aktivitách, při nichž je pro dítě nejlepší užít si a naučit se zdravým přínosům, které sportovní aktivity přinášejí po fyzické i intelektuální stránce.

Nejlepší způsob, jak povzbudit děti ke sportu

Pro mnoho rodičů je na začátku obtížné poslat své děti na hodiny fotbalu, basketbalu nebo karate, je žádoucí dítě povzbudit, aby chodilo a netlačit na něj. Není vždy vhodné, aby je viděli cvičit, protože děti tuto aktivitu praktikují lépe a svobodněji, jinak se podívají na své rodiče, aby získali souhlas nebo nesouhlas. Tato role odpovídá učiteli sportovních aktivit, jinak by to vedlo ke konfliktu tutoriálů, který způsobí pochybnosti a nejistoty, které nejsou pro dítě prospěšné. Koho poslouchám? "Mámě a tátovi nebo trenérovi?"

Je třeba ovlivnit pozitivní práci, kterou mohou rodiče vykonávat, tím, že se zajímáme o činnosti a o to, jak je dítě rozvíjelo, a to jak dotazem dítěte, tak učitele, jaká byla aktivita. Je nesmírně důležité nekritizovat hru dítěte, i když rodiče mají technické znalosti. Děti si mohou přijít spojit lásku s úspěchem, a to není dobré pro jejich rozvoj, jak v současnosti, tak v budoucnosti.

niños jugando al fútbol

Pravdy o zahájení dětí ve sportu

Nejhorší, co se dítěti může stát, je strach ze selhání nebo ztráty. Pokud k tomu dojde, lze usoudit, že byl nadměrně chráněn. Naučit se vyhrávat je stejně důležité jako prohrát, něco, s čím budete muset žít celý život. Berte porážku jako součást hry a minimalizujte její účinky. Z porážek si lze vzít důležité ponaučení.

Učitel má důležitý úkol v tom, co jsme již dříve komentovali, doučování chování dítěte, aby byly úspěchy a neúspěchy brány přiměřeně. Konstruktivní kritika s cílem zlepšit hru a ve vztahu ke zbytku týmu nebo kolegům má zásadní význam pro budoucí vývoj dítěte.

Někdy je obtížné nechat děti „o samotě“, zvláště v raném věku, ale je to něco, čím si dříve nebo později musí projít každý rodič. Respekt k autonomii a svobodě dítěte ve hře by měl být maximem, stejně jako důvěra v trenéra. Sport jim pomůže dodržovat pravidla a komunikovat s ostatními dětmi, což povede k adekvátnímu vztahu, a to jak s nadřízenými, tak s jejich vrstevníky.